Věděli jste, že 1/3 všech potravin na světě se vyhodí či znehodnotí, ač část z nich je stále vhodná pro lidskou spotřebu?

Jen v České republice za rok vyprodukujeme orientačně 729 tisíc tun potravinového odpadu za rok. Na každého z nás tedy za život připadá 5,3 tuny jídla, což je pro představu 26 500 řízků.

K plýtvání dochází na všech článcích potravinového řetězce, tedy u zemědělců, zpracovatelů, subdodavatelů, obchodníků a spotřebitelů. S vyhozeným jídlem se navíc plýtvá energie, půda, voda a lidská práce, která za produkcí potravin stojí. Většina vyhozeného jídla k tomu končí na skládkách, což vede k tvorbě metanu, nejsilnějšího skleníkového plynu, který tak přispívá ke klimatickým změnám.

My všichni tak neseme náklady nejen za potraviny, které vyhodíme, ale zprostředkovaně i za vyčerpávání přírodních zdrojů a negativní dopady na životní prostředí, které s sebou zemědělská produkce nese.

Dopady na životní prostředí 

Plýtvání potravinami, při kterém dochází ke ztrátě peněz a mrhání lidské práce, však nepředstavuje pouze etickou či ekonomickou otázku, ale také environmentální problém. Produkce, zpracování a distribuce potravin má značné dopady na životní prostředí.

Výroba potravin je velmi nákladná na omezené přírodní zdroje, jako je voda a energie. Zemědělství spadá mezi nejnáročnější odvětví co do spotřeby vody.

Dopady zemědělské produkce na životní prostředí zahrnují tvorbu emisí CO2, úbytek biologické rozmanitosti zemědělské půdy, její znečištění, tak jako znečištění vodních zdrojů. Většina vyhozeného jídla k tomu končí na skládkách.

Při rozkladu potravinové odpadu za nepřístupu vzduchu vzniká metan, který má 20 x silnější skleníkový efekt než emise oxidu uhličitého. Vyhozené či znehodnocené potraviny přispívají k vytváření 1,5 milionu tun oxidu uhličitého ročně.

Zemědělská produkce vytváří:

90 % emisí čpavku NH3, které mají dopad na kvalitu ovzduší

50-80 % množství dusíku ve vodních útvarech, což má nepříznivý vliv na kvalitu vody a vodní ekosystémy

10 % emisí skleníkových plynů (včetně 80 % emisí metanu) přispívajících ke změně klimatu

 

Zdroje: Evropská agentura pro životní prostředí,  UN Framework Convention on Climate Change, Sweedish Environmental Protection Agency