Václav dlouhodobě přespával v zahradní chatce, a to se souhlasem jejího majitele. Pracoval na brigádách a byl tak vždy zcela soběstačný. Sociální služby pro lidi bez domova nevyužíval. Před časem si však zlomil nohu a jeho situace se náhle zhoršila. Nemohl chodit na brigády a dostal se do tíživé finanční situace. Navíc byl majitelem donucen opustit chatku, kde přespával. Terénní pracovníci Naděje Václavovi pomohli s přestěhováním do pobytové sociální služby v azylovém domě Naděje, kde byl přijat k pobytu. Nedostávalo se mu peněz na jídlo, a tak mu Naděje poskytla základní potraviny, které má k dispozici díky Národní potravinové sbírce.
Václav je rozhodnutý využívat pobytové sociální služby i potravinovou pomoc jen do chvíle, než bude mít nohu v pořádku. Po uzdravení má už předjednanou práci ve skladu, přičemž zaměstnavatel nabízí i vhodné ubytování.
Potravinová sbírka pomohla Václavovi překlenout těžké období, kdy se ocitl bez střechy nad hlavou a bez prostředků. Stejně tak pomáhá dalším klientům Naděje, ať už v terénním programu nebo mobilní sociální službě.