Na Světovém hospodářském fóru v Davosu představila koalice třiceti lídrů – Champions 12.3 – opatření, která povedou k celosvětovému snížení plýtvání potravinami.
Plýtvání potravinami, které se zbytečně mění v odpad, má významné hospodářské, sociální a environmentální důsledky. Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) se na světě každý rok zničí nebo vyplýtvá jedna třetina potravin za neuvěřitelných 940 miliard dolarů.
Ve třicetičlenné komisi Champions 12.3, která usiluje o globální snížení vyhozených a znehodnocených potravin na polovinu do roku 2030, jsou významné osobnosti z byznysu, politiky, státní správy, vědy, neziskového sektoru se zaměřením na zemědělství a potravinářství.
V čele stanul Dave Lewis, generální ředitel Tesco, který chce okamžitě o jednu třetinu snížit množství zbytečně vyplýtvaných potravin. Vysoká čísla způsobují nadprodukce a plýtvání Západu na jedné straně a znehodnocená úroda v rozvojových zemích na straně druhé. Ve skupině Champions 12.3 jsou dále například šéfové společností Unilever a Nestlé nebo třeba ředitelka Rockefellerovy nadace Judith Rodin.
Craig Hanson z neziskové organizace World Resurces Institute (WRI) má pro kampaň ještě jeden cíl – zajistit tématu dostatečnou politickou podporu a přitáhnout pozornost veřejnosti. Jak píše The Guardian, na přelomu tisíciletí podobným způsobem vyburcovali lídři svět kvůli snížení úmrtnosti žen při porodech a dosáhli toho, že úmrtnost od roku 1990 klesla o 45 procent.
Předsedkyně Rockefellerovy nadace Judith Rodin spustila navíc sedmiletý program YieldWise za 130 milionů dolarů, který má vyřešit ztráty v subsaharské Africe, kde kvůli špatnému skladování úroda po sklizni často shnije. Farmáři v Africe přicházejí až o 42 procent úrody ovoce a zeleniny tím, že zboží špatně skladují, nemají dostatek prostředků nebo neumí reagovat na potřeby trhu.
K Champions 12.3. se přidal i britský aktivista a spisovatel Tristram Stuart. Ve své knize Odpad: Pravda o celosvětovém zacházení s potravinami došel k šokujícím závěrům. „Jen pečivo a obilniny, které se v anglických domácnostech vyhodí, by nasytily 30 milionů lidí. Kdybychom v Evropě, v Anglii a v Americe vyplýtvali o necelou čtvrtinu jídla méně, nakrmili bychom jím všechny hladovějící ve světě,“ uvádí.
Jak jsme na tom v Česku
Přesto, že Češi nepatří k největším světovým ani evropských „plýtvačům“, špatné návyky domácností se přitom v čase příliš nemění. Čtyřicet procent Čechů několikrát do měsíce probere ledničku a kuchyňské skříňky, aby potraviny, které si koupili a donesli domů, bez použití přesunuli do koše. Nejčastěji proto, že jim prošla lhůta, nebo je jídlo plesnivé či nahnilé.
Tak znějí závěry loňského výzkumu veřejného mínění, který v září pro konferenci Food Waste 2015 provedla společnost Ipsos. Lidé odpovídali na otázky, které se týkají toho, jak doma nakládají s jídlem. Podobné šetření provedla agentura i v roce 2014, mohla tak tedy vůbec poprvé porovnat, jak a zda se návyky Čechů mění.
Navzdory mnoha kampaním, z nichž nejznámější je podzimní Národní potravinová sbírka, během které mohou lidé či firmy darovat jídlo pro potravinové banky a ty je dávají potřebným, se přístup domácností k potravinám příliš nezměnil. V roce 2014 uvedlo 40 procent populace, že vyhazuje jídlo alespoň několikrát do měsíce. A stejný počet, tedy 4 lidé z 10, uvedl stejnou odpověď i v září 2015. V aktuálním průzkumu přiznalo 7 procent populace, že jídlo vyhazuje i několikrát týdně.
„Nejčastějším důvodem vyhazování potravin je to, že jsou shnilé, plesnivé či zkažené. 6 z 10 lidí vyhazuje potraviny do směsného odpadu, přičemž jde nejčastěji o ovoce, zeleninu či pečivo,“ uvedli autoři šetření.